Kavalír a king

tvoří bezvadnou dvojici  ..

která spolu dokáže neúnavně bojovat a skotačit. Skoro všem, kteří je vidí pohromadě, se ale víc zamlouvá kavalír, je líbivější. Muž říká, že king je zvláštně krásný a je jen pro lidi s vytříbeným vkusem. Kavalír je bezprostřední rarach, king je důstojnější, má víc královské chování a jinak je to takový hodný skřítek. Večer se třeba usadíme k televizi a kavalír hop a už je na klíně a už se tulí, aby byl co nejvíc nalepený a při prvním pohlazení hned vystrkuje bříško na podrbání.

King to je něco jiného. Důležitě se posadí před pohovku , natáhne přední tlapku a několikrát jemně škrábne do látky. Pak čeká, až se najde nějaký sluha a vysadí ho. Když někdy děláme, že nic nevidíme, rozvážně očima přeměří výšku skoku pak si pár krůčků couvne, rozběhne se a skočí sám.. Umí to také dobře, ale zkouší nejdřív cestu menší námahy. Není tak pružný a ohebný a tam kde kavalír vyskočí jako pružinka, king radši předvádí svůj indiánský tanec, kroutí se a natřásá a čeká, až se ho někdo ujme. Také mnohem déle trvalo, než jsme se dostali k tomu, aby si nechal podrbat bříško. Není hned tak důvěrný , udržuje si odstup a i nyní, když někdy něco nechce, stane se z něj najednou kus těžkého bláta se kterým nikdo nehne.
Vycházky do přírody jsou s ním ale bezva. Člověk může jen tak jít a vyhodit si všechno z hlavy a nemusí se o pejska starat. On čile pobíhá, slídí a objevuje, ale pořád je jen tak daleko, aby na svého páníčka viděl. Z kavalíra jsou vidět většinou celou vycházku jen rozevláté uši a nebo černý puntík na zemi který běží za černým puntíkem na obloze. Podle toho také vypadají pak jejich kožíšky. King působí pořád tak nějak čistě, jen stačí osprchovat tlapky. Kavalír se musí dost dlouho vyčesávat ze všech větviček a svízelů přítulů, vypadá většinou jako velký bodlák. Vodu milují oba, ale king jde do rybníka jen po bříško, v přírodě si ještě nezaplaval i když to umí dobře – soudě podle domácího bazénu. Kavalír plave hned jak vleze do vody a je někdy těžké ho přemluvit , aby už doplaval. King je choulostivější, když ho štípla včela, seděl se zvednutou nožkou a žaloval co se mu stalo, kavalír by se oklepal a už by to nevěděl. Při jízdě autem kavalír celou cestu „řídí“o kingovi za chvíli nikdo neví, protože zaujme co nejpohodlnější polohu a sladce spí.
Ale není zase žádný lenoch, dokáže bez problémů v zimě urazit i větší vzdálenost za běžkama a ujít v létě v dobré náladě i dost kilometrů. Je každý trochu jiný, ale dobře se doplňují a asi bych si nedovedla vybrat jen jednoho z nich. V brzké době by měla mít naše Polly štěnátka a tak jsem zvědavá, jak zvládne své mateřské povinnosti. Jen doufám, že nebude mít žádnou trikolorní fenku – máme jen 3+1a už tu moc místa není… .

arch 2_0014
image-247

 

To byl rok 2000 … nyní bydlíme v rodinném domku s velkou zahradou, máme malou smečku kingů a za sebou několik odchovů těchto kouzelných pejsků, do kterých jsme se zamilovali. Po jiném plemeni již netoužíme, king se pro nás stal tím pravým.