JEDNOU SE VŠICHNI SEJDEME ZA DUHOVÝM MOSTEM

Když umře nějaký pejsek ..

 

  

dostane se na kraj Duhového mostu. Jsou tam krásné louky, kopce a jezera, je tam plno dobrého jídla, pití i slunečního svitu,  teplo a pohodlí. Všichni, kdo tam jsou si spolu hrají, pejsek  omládne, může volně běhat podle chuti, neduhy, které ho provázely, jsou pryč. Ale úplně šťastný není. Až přijde den, kdy se najednou zastaví a zpozorní, podívá se do dálky. Jeho jasné oči se rozzáří, celé tělo se nadšením rozechvěje. Opustí kamarády a rozeběhne se zelenou trávou k obzoru, stále rychleji a rychleji. Objevil svého lidského přítele a když se konečně setkají, pevně se obejmou. V radostně bláznivém vítání pejsek olíže tváře. Ruce pohladí jeho hlavu a člověk se znovu podívá do jeho věrných očí, které nadlouho zmizely z jeho života, ale nikdy se neztratily z jeho srdce. Pak spolu přejdou Duhový most. Už je nic nerozdělí.